KOKORY oficiální stránky obce

KOKORY - KOSTEL
KOSTEL


Z archivních dokumentů se domníváme, že nynější kokorský kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie je v pořadí již druhý. První nepřímá zmínka o kostele v Kokorách je 11.1.1371 v poznámce "Zbyněk z Kokor si ponechává patronátní právo". Tento první kostel postavili vladykové kokorští, kteří se psali "páni z Kokor", latinsky "de Cocora". Kostelu darovali pozemky o výměře 60 ha, které sloužily k údržbě kostela, obživě faráře a t části i varhaníka a kostelníka. Během reformace, za vlády císaře Josefa II. a třicetileté války (1619 - 1648) byly pozemky kostelu odňaty a zůstalo mu jen 16 ha.

První farář byl v Kokorách od roku 1373 a jmenoval se Racek. Byl synem kokorského rytíře. Druhým farářem byl jeho příbuzný jménem Mrakeš. V té době u nás vládl Karel IV. - otec vlasti.

Postupem času se románsko-gotický kostel rozpadal a nebylo jej možno opravit. Proto byl zbořen a na témže místě byl postaven nový. První kostel sloužil svému účelu 437 roků.



V době stavby druhého kostela došlo ke státnímu bankrotu Rakouska. Hodnota měny byla snížena v poměru 5:1, což způsobily napoleónské války. V důsledku nedostatku peněz byla založena stavba malého kostela, proti níž farníci reptali. "Pan vrchní" je však umlčel pohrůžkou: "Kdo by neměl dost místa v kostele, dostane místo v hovorně". Byl to název vězení v rokytnickém zámku. A tak byl postaven nový kostel, jak jej známe dnes.

Významným a nepřehlédnutelným stavebním doplňkem vstupu do kokorského kostela je kryté schodiště se 60-ti žulovými schody. Z iniciativy faráře P.Ignáce Korhoně, který působil v Kokorách v letech 1921 až 1942 byly prošlapané schody nahrazeny novými, žulovými. Na každém schodu je vytesáno jméno dárce a tím se schodiště stalo památníkem starých rodů kokorské farnosti, z nichž některé již zanikly.